Pokud jde o to vést finanční účetnictví KIT, máme několik možností. Můžeme například najmout některou z mnoha účetních firem, které nám pak jednou za rok udělají uzávěrku. To je obvykle případ malých firem, kde nemají takový obrat a kde se jim rozhodně nevyplatí držet si vlastní účetní. Stačí, když jednou za rok zanesou podklady do sídla dané firmy a ta jim je zpracuje a udělá uzávěrku. Za peníze, samozřejmě.
Pro střední a velké podniky je však tato možnost nevýhodná. Především proto, že mají obvykle tolik transakcí, že je potřeba mít účetní celoročně. A zde se jim tedy vyplatí najmout si vlastní. Podle velikosti podniku a především podle toho, kolik finančních operací tam probíhá, jich je zde buď jeden, nebo více.
Je samozřejmé, že je nutné tyto pracovníky nejprve najmout. Jak ale správně vybrat? A co přesně by měl uchazeč splňovat?
Tím prvním a nejdůležitějším bodem je samozřejmě vzdělání v oboru. Tím máte zajištěno, že daná osoba zná veškeré postupy i zákony, kterými je třeba se řídit, stejně jako vzorce, které se běžně používají. A ač dnes většinu práce dělá počítačový program, je stejně nutné tyto věci znát pro případ, že by se porouchal počítač či bylo nutné provést ruční kontrolu výsledků. Samozřejmostí také je, že rozumí dané problematice a ví, o co se jedná, když se řekne účtová skupina.
Dále je tu věc, ve které většina firem dělá chybu. Obvykle totiž odmítají přijímat čerstvé absolventy a hledají raději ty s praxí, neboť se bojí, že jsou nezkušení a budou dělat chyby. To vytváří několik problémů. Předně, ti, kteří mají praxi, mají také návyky, které si osvojili v předchozím zaměstnání, a které nemusí být ideální pro vaši firmu.
A potom, jak mají tito absolventi požadovanou praxi získat, když je nikdo nezaměstná, protože nemají praxi? Je to kolotoč, který vede jen k tomu, že potenciální účetní si raději najdou zaměstnání v jiném oboru. Tato situace časem povede k tomu, že jich bude na trhu nedostatek.
Dobře tedy rozvažujte, koho přijmete, a zda čerstvý idealistický absolvent není přeci jen lepší, než starší, životem unavená paní s praxí.